Mrtvému nože netřeba

Islandské pověsti a pohádky. Ostrov sněhových bouří, ledu a horké lávy, v zimě utopený ve tmě, se stal zdrojem nebývalé zásoby lidových pověstí. Nepředvídatelná, neustále se pohybující krajina zrodila obry vrhající se na osamělého poutníka, obryně lačné mužské náruče, skřítky - skryté bytosti, žijící v neviditelném světě navlas podobném tomu lidskému, i čaroděje čelící jim všem. Vliv křesťanství rozšířil tuto škálu o raracha a čerta, jejichž ďábelské kousky však rychle blednou tváří v tvář nápadům prostého Islanďana.