Pohlaví a temperament u tří primitivních společností

Tato práce je zkoumáním, jak tři primitivní společenství seskupují své sociální postoje podle temperamentu (tedy podle rysů připsaných každému pohlaví jako příslušně „maskulinních“ nebo „femininních“), aby nakonec vyústila v často citovaný ultrarelativistický závěr, že mnohé, ne-li všechny osobnostní rysy, ať už mužské, nebo ženské, jsou s pohlavím spojeny právě tak málo jako oděv, mravy nebo pokrývka hlavy. To je výsledek inspirující permutační matrice, již však pozdější etnologické bádaní nepotvrdilo. V obecnější rovině lze říci, že celé dílo o pohlaví a temperamentu „zkomplikovalo“ vztahy či – přesněji – tematizaci, studium vztahů kultury a biologie (nature versus nurture); podnítilo zájem o kulturní variabilitu, o variabilitu genderových rolí, jež při pohledu na celek rozmanitých kultur světa může znamenat, že sociální konstrukce a individuální odlišnosti jsou důležitější než obvyklé genetické rozdíly mezi pohlavími.