Barva času je žlutá

Miroslav Fišmeister (*1976) je moravský básník s řadou básnických knížek na svém literárním kontě. Deklaruje se rovněž jako -amatérský přírodovědec-. Žádná vyskokoškolská studia nedokončil, jako by se řídil moudrou radou Bohuslava Reynka, který takto za opuštění školských duchamoren pochválil svého času jiného básníka (jehož kritické stati a eseje vyšly rovněž v nakladatelství Vetus Via, pod názvem Ztracené kuře, nedlouho před autorovou smrtí roku 1999) - Karla Křepelku. Psaní Miroslava Fišmeistera je zvláštním způsobem citlivé a bezbranné, s intuitivními záchvěvy skutečné poézie, která dovede -ničeho nežádat-, -nikam nejít-, po ničem dychtivě neprahnout, jen naslouchat a lehkým perem, samozřejmým jako mávnutí motýlího křídla, slovy zachycovat svět svého snění. Je plachá, niterná, důvěrná a vstřícná k čistému vidění dětí a Božích bláznů, kteří jakoby jediní věděli, kdo je poslal, co vlastně v tom světě praktičnosti a vyprahlého -rozumu- skutečně činit, čím opravdově žít. Knížka Barva času je žlutá rozhodně představuje pro naši -jazykovou oblast- jeden ze zdařilých pokusů o důsledný soubor haiku.