Prázdny
0,00 €
 
-20 %
Nevědomí a básnický objev

Nevědomí a básnický objev

Autor:
|
Vydavateľstvo:
Dátum vydania: 2016
Kniha vychází z definice poezie jako „otázky existence zodpovídané v záchvatu pocitu existence“ (Mikuláš Medek) a zkoumá její noetickou dimenzi pohledem inspirovaným freudovskou psychoanalýzou. Pokouší se tak naplnit myšlenku básníka a psychoanalytika Zbyňka Havlíčka, že je třeba odhalit „specifickou strukturu ...
Bežná cena knihy: 11,55 €
Naša cena knihy: 9,24 €
Ušetríte: 20 %
Dostupnosť: Posledný kus na externom sklade
Detaily o knihe
Počet strán: 103
Väzba: Brožovaná
Rozmer: 140x200 mm
Jazyk: CZ Český Jazyk
EAN: 9788075300430
Rok vydania: 2016
Žáner: Naučná literatura
Zákazníci, ktorí si kúpili túto knihu, si kúpili aj...
Mosazňák 3
Neal Asher
14,25 €
Daňová teorie a politika, 7. vydání
Květa Kubátová
24,75 €
Zeus a dobytí Olympu
Foley Ryan
9,35 €
Rozina sebranec - DVD box
autor neuvedený
8,19 €
Školská brána otvorená
Anita Tešovičová; Daniela Boboková
4,95 €
O knihe
Kniha vychází z definice poezie jako „otázky existence zodpovídané v záchvatu pocitu existence“ (Mikuláš Medek) a zkoumá její noetickou dimenzi pohledem inspirovaným freudovskou psychoanalýzou. Pokouší se tak naplnit myšlenku básníka a psychoanalytika Zbyňka Havlíčka, že je třeba odhalit „specifickou strukturu básnického nevědomí, strukturu poetické psychiky“. Vztah nevědomí a poezie je zde promýšlen polemicky a kriticky vůči rozšířenému, ale mylnému přesvědčení o úzké souvztažnosti mezi Freudovým pojetím hlubinných duševních struktur a surrealistickou teorií tzv. psychického automatismu. Esej navazuje na tři myšlenkové zdroje: na studii francouzského psychoanalytika Jeana Guillaumina, zabývající se podílem nevědomí na tvořivém zacházení s řečí, na práce Melanie Kleinové o preverbální psychice raných stadií ontogeneze a na teorii Julie Kristevy o sémiotickém a symbolickém rejstříku vnitřního života a jimi dané dvojí kvalitě řečové zkušenosti – preverbální (gestické, intonační, rytmické) a jazykové. Krajnost inspirace je zde zkoumána jako transgresivní konfrontace těchto dvou zkušeností, jako specifický emoční proces, při němž dochází k přepodstatnění prožitku existence spjatého s nemožností sebevyjádření, tj. nejisté a excitující situace Já před jsoucnem, v jinou nejistotu či jiné vzrušení, ve vzrušující a pronikavé enigma jiné ontické struktury – objevného básnického pojmenování.