Gramofon. Film. Psací stroj

Přelom způsobený v dějinách médií rozšířením fonografu, filmu a psacího stroje znamenal zavedení možností masového záznamu signálu, ale také jeho rozsekání na částečky a jejich znovusložení. Kittler vychází z lacanovské teorie subjektu, tuto změnu vyjadřuje jako nástup mechanizace a tedy manipulovatelnosti. Ambivalentním stylem se pouští do redefi nování otázky po referencialitě a hranicích zaznamenatelnosti vnímaného, spojuje nastupující média s psychoanalýzou a také s projektováním zbraňových systémů. Dílo je interpretací dějin mediální technologie, ale také zmapováním možností z nich odvozených. Navázání diskurzivní praxe na pokrok techniky záznamu a reprodukce a obojího pak na psychický aparát (v kybernetickém smyslu) představuje radikální krok, jehož „symbolem“ se Kittler stal.