Podivín, který okrášlil svět aneb Vzpomínání na Gustava Ginzela

Při návratu ze Sibiře koncem srpna 1968 Gustu v Moskvě zastihla pár dnů stará zpráva o „mezinárodní pomoci spřátelených armád bratrskému Československu“. Gusta nelenoval, nepřesedl hned z vlaku do vlaku, ale navštívil redakci novin, snad Pravda nebo Izvěstija. Tam vytáhnul ze šrajtofle pomačkanou fotku Misthausu a zabědoval ve smyslu „V Čechoslóvákiji v Izerskich górach u meňjá máleňkij dómik, u nás kontra revolúcia, já zděs, mój dómik tam…“ Byla z toho celá stránka i s fotkou „ Domu navóza“ a rubly, pochopitelně! Uměl prodat, až mu to mnozí měli za zlé. -br- Ze vzpomínek Vladimíra Chrousta Procházky