Císař - brány Říma

Conn Iggulden napsal mimořádně čtivý historický román, který vypráví o první etapě života velikého Gaia Julia Caesara, budoucího vládce všemocného Říma, a zároveň představuje první díl obsáhlé ságy zachycující celou jeho životní pouť. Osmiletý Gaius prožívá na venkovské usedlosti svého otce Julia, neochvějného zastánce republikánských zásad, všední radosti a strasti, které se příliš neliší od těch, jakými děti žijí i dnes. Nerozlučným druhem jeho dětských rozpustilostí je mu rodiči adoptovaný sirotek Marcus. Obrat v poklidném životě chlapců způsobí bývalý gladiátor Renius, kterého jim Julius určí za cvičitele vojenských dovedností. Pod jeho tvrdým vedením zažijí nejednu pernou chvilku a mnohdy se ocitnou na samém pokraji smrti, nakonec se z nich však stanou nezdolní a houževnatí bojovníci. Když Gaiovi táhlo na patnáctý rok, přepadla jeho rodný statek armáda vzbouřených otroků. Navzdory těžkému zranění se zúčastnil lítého boje, v němž přišel o život jeho otec. V těch dnech skončilo jeho bezstarostné dětství. Po otcově pohřbu se Gaius vypravil v doprovodu nejbližších přátel do Říma ke strýci Mariovi, který v té době vykonával po boku Cornelia Sully nejvyšší úřad konzula a mohl podpořit synovcův rozlet. Osmdesátá léta posledního století před zlomem letopočtu poznamenal boj mezi dvěma nesmiřitelnými politickými uskupeními - optimáty a populáry. Nezkušený venkovský mladík se ze dne na den ocitá ve vypjaté situaci, přesto dychtivě vstřebává atmosféru mocného města, účastní se pitek a hýření římské smetánky, zadlužuje se na každém kroku a ani v nejmenším si nepřipouští obavy z budoucnosti, která však může a být velmi temná. Právě když potká dívku svého srdce a bez velkých průtahů se s ní ožení, vrací se z tažení proti řeckému samozvanci Mithridatovi strýcův úhlavní nepřítel Sulla a Mariem ovládaný Řím stane před osudovým střetem. V popředí autorova zájmu není historická rekonstrukce, nýbrž dobrodružný příběh s řadou napínavých epizod. Aby ději dodal na barvitosti a zvýšil jeho dramatický účinek, neváhá podle vlastních slov částečně upravovat průběh skutečných událostí (Mariův život například zkrátil o několik let a změnil i způsob jeho smrti, naopak z Marka Bruta, ve skutečnosti o patnáct let mladšího, udělá Caesarova vrstevníka). Podobně si počíná i v líčení životního stylu a dobových reálií. Tyto změny však nejsou samoúčelné a podporují mimořádný čtenářský zážitek.