Prázdny
0,00 €
 
-15 %
Koncert samoty

Koncert samoty

Autor:
|
Vydavateľstvo:
Dátum vydania: 2014
Maurice Blanchard (1890-1960) je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších francouzských básníků minulého století. Prožil všechny jeho katastrofy, ale žádná z nich nepoznamenala to, co mu bylo bytostně nejbližší: nezávislost. Za svého života byl téměř neznámý, oceňovaný pouze několika blízkými přáteli ...
Bežná cena knihy: 12,65 €
Naša cena knihy: 10,75 €
Ušetríte: 15 %
Zasielame: Vypredané
Detaily o knihe
Počet strán: 164
Väzba: Brožovaná
Rozmer: 133x175 mm
Jazyk: CZ Český Jazyk
EAN: 9788087705124
Rok vydania: 2014
Žáner: Poézia, próza
Zákazníci, ktorí si kúpili túto knihu, si kúpili aj...
Sky 1: Activity Book and CD Pack
Bygrave Jonathan
9,96 €
Van Dijk Rules
Mugford Simon
10,94 €
Soľ
Wislawa Szymborska
8,00 €
Dům a bydlení
autor neuvedený
61,05 €
Moonflower Murders
Horowitz Anthony
21,94 €
Malujeme pastelem - krok za krokem
Baggetta Marla
5,87 €
O knihe
Maurice Blanchard (1890-1960) je dnes považován za jednoho z nejvýznamnějších francouzských básníků minulého století. Prožil všechny jeho katastrofy, ale žádná z nich nepoznamenala to, co mu bylo bytostně nejbližší: nezávislost. Za svého života byl téměř neznámý, oceňovaný pouze několika blízkými přáteli a několika desítkami čtenářů. Nestál o slávu, o literární ceny, zcela dobrovolně a úmyslně si zvolil místo na samém okraji literárního světa, který mu byl cizí, nepřátelský, prohnilý. Opovrhoval jím, stejně jako opovrhoval společností. -Nejkrásnější socha / je šedá dlažební kostka / čtverhranná dlažka / ta těžká kostka vržená / do ksichtu fízlům.- Za Blanchardova života jeho poezii četli a oceňovali především básníci. V jednom z dopisů Julien Gracq neváhal napsat, že u Blancharda se -poprvé při četbě poezie nenudil-. Oslovovala osobnosti z tak rozdílného spektra, jako byli třeba Gaston Bachelard, Benjamin Péret, Jean Wahl, André Pieyre de Mandiargues, Jean Follain či z mladší generace Pierre Peuchmaurd či Jimmy Gladiator. Maurice Blanchard patřil k těm nemnoha básníkům, pro které jakákoli iluze o současném světě, o všech jeho nanejvýš tristních spektáklech, byla prokletím: -Lze žít bez naděje? Zajisté, žije se mnohem lépe a život je mnohem osobitější. A to je nanejvýš důležité.-